E-zin

E-ZIN

Co vlastně znamená Benchmarking...model efektivního učení se a zlepšování?

11. 8. 2016

Benchmarking je specifický postup vyvinutý firmou Xerox Corporation na počátku osmdesátých let, který se stal zásadní součástí úspěchu amerických firem a poté se ujal také v Evropě.

Postup vychází ze dvou zásad:

  1. zásada čínského generála Sun-c (cca 500 př. n. l.): „Jestliže znáš svého nepřítele a znáš-li sám sebe, nemusíš se obávat o výsledky stovky bitev“.
  2. zásada vycházející z motta „Buď nejlepším z nejlepších“.

 

Benchmarking je považován za jednu ze základních technik zjišťování a vyhodnocování informací o konkurenci. Průběžná realizace této metody by měla poskytnout řadu cenných informací o konkurenci – o jejích strategických záměrech, ekonomických výsledcích v uplynulých obdobích atd.

Na základě těchto podkladů si lze vytvořit celkový obraz o možných příležitostech či hrozbách vyplývajících z jednotlivých činností konkurence. Výsledky získané z takto provedených analýz mohou poskytnout velmi užitečné informace o tom, jak se konkurence projevuje.

Benchmarking zlepšuje provádění činností identifikováním a aplikováním nejlepších výsledků činností a podnikatelských aktivit, které jsou demonstrovány nejlepšími firmami ve svém oboru. Manažeři porovnávají své postupy výroby s těmi, kteří tvoří nejlepší konkurenty ve svém oboru.

Předmětem benchmarkingu je nalezení lepších příkladů a porozumění postupům a praktickým činnostem, které se provádějí. Společnosti poté zlepšují své činnosti tím, že převezmou metody konkurence a upraví je sobě na míru. Činnosti tedy nekopírují, ale inovují.


Benchmarking vyžaduje postupovat následujícími kroky:

  1. Vybrat produkty, služby nebo postupy vhodné pro porovnání.
  2. Identifikovat klíčové jednotky při porovnávání.
  3. Nalézt společnosti a interní plochy pro porovnání.
  4. Sbírat data pro provedení porovnání a praktické zkušenosti.
  5. Analyzovat data a identifikovat příležitosti pro zlepšení.
  6. Přijmout a implementovat nejlepší příklady, nastavit rozumné cíle a zajistit širokou podporu těmto cílům ve společnosti.


Základními kroky a doporučeními benchmarkingu jsou:

  • Poznat důkladně vlastní činnosti, zjistit svou pozici, odhalit přednosti a slabiny - neznáme-li je, nemůžeme se bránit. Vždy je třeba se snažit o kvantifikaci (kolik, kde apod.).
  • Poznat, jak to dělají jiní (přední firmy, konkurence), určit jejich slabiny i přednosti (srovnávejte se jen s těmi nejlepšími).
  • Definovat faktory úspěchu – převezměte to nejlepší, jsou-li konkurenti v něčem lepší (znalosti, metody, procesy), zjistěte proč a převezměte to, přitom formy mohou být různé (napodobení, modifikace, akceptace).
  • Získat převahu, máte-li k tomu předpoklady.

Smyslem benchmarkingu je jednak poznání vlastní pozice na základě srovnání s konkurencí, jednak posílení této pozice s akcentem na to, co sami dobře umíme, a učením se od jiných.

V současné době již řada firem aplikuje filosofii benchmarkingu běžně ve své praxi, dokonce některé podle toho, odkud je volena „vyměřovací laťka“ (bench), rozlišují interní a externí benchmarking.

Interní benchmarking je zejména u velkých organizací, kdy jsou inspirující přístupy, nástroje a řešení hledány uvnitř organizace u útvarů, které dané problémy zvládají lépe.

O externí benchmarking jde tehdy, kdy se inspirující poznatky čerpají od jiných subjektů. První bariéru širšího využití tvoří nalezení organizací, které naši slabou oblast zvládají lépe, kardinálním problémem bývá vlastní získání informací, v čem spočívá lepší řešení problému.


Několik definicí benchmarkingu:

  • Benchmarking je legální, systematický, veřejný a etický proces měření, který může výrazně přispět k dosažení konkurenční výhody.
  • Americké centrum pro produktivitu a kvalitu definuje benchmarking jako „proces neustálého srovnávání a měření organizace oproti vůdčím firmám kdekoliv na světě, s cílem získat informace, které organizaci pomohou přijmout (a realizovat) aktivity, vedoucí ke zlepšení své vlastní výkonnosti.“
  • Robert C. Camp, který stál u zrodu benchmarkingu, definuje benchmarking jako “hledání nejlepších postupů v podnikání, které vedou k vynikajícím výsledkům“. Poté je samozřejmě nutná jejich implementace.

Obecně lze pod pojmem benchmarking rozumět proces zlepšování výkonnosti soustavným sledováním, poznáváním a přizpůsobováním nejlepších praktik a procesů používaných uvnitř nebo vně organizace (privátní společnost, veřejná organizace, univerzita atd.).

Benchmarking ve společnostech je obvykle prováděn na základě srovnávání se špičkovými výkonnými společnostmi z jiných odvětví. To je možné proto, že mnohé podnikatelské procesy jsou v podstatě stejné v různých sektorech.

Postup při benchmarkingu je založen na porovnání výkonnosti jedné společnosti, stanovené z měřitelných parametrů strategického významu, oproti společnostem, které dosáhly podle těchto parametrů nejlepší výkonnosti.  


Záměr benchmarkingu:

Záměrem benchmarkingu je stanovit cíle, aby organizace mohla nastartovat realistický proces zlepšování a také aby porozuměla změnám, které jsou k takovému zlepšování nutné. Důsledky benchmarkingu se mohou odrazit např. v:

  • lepším rozhodování (založeném na lepších informacích),
  • stanovení náročnějších cílů,
  • zvýšené spokojenosti zákazníků,
  • urychlení procesu změny,
  • úsporách nákladů.

V konečném důsledku jde tedy o zlepšení konkurenceschopnosti či konkurenční pozice organizace.


Co je výsledkem benchmarkingu?

Benchmarking může poskytnout měřítka, která srovnávají výkonnost daného procesu (který chceme zlepšit) mezi více cílovými organizacemi. Může popsat mezeru organizace ve výkonnosti tak, jak byla zjištěna srovnáním s identifikovanými úrovněmi výkonnosti. Pomáhá také najít nejlepší praktiky a hybné síly, které vyvolávají takové výsledky, jež bylo možné sledovat během provádění studie. Umožňuje stanovit výkonnostní cíle pro procesy a identifikovat oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření ke zlepšení.

Chcete se o benchmarkingu dozvědět více? Chybí vám tyto znalosti v práci? Toto vše a ještě více se můžete naučit při studiu MBA na LIGS University.

 

Autorka: Ing. Lencová Veronika, MBA
Lektorka a spisovatelka zabývající se výkonností firem (Lencovaveronika.cz)