Publikace studentů

PUBLIKACE STUDENTŮ

Specifika automobilového průmyslu v Rusku

8. 1. 2014

Ruská federace je s ohledem na její rozlohu největší stát na světě - disponuje 17,075,200 km2 plochy, v roce 2012 zde žilo 140 milionů obyvatel, čímž zaujímá 9.místo na světě. Jedná se tedy o prvořadou velmoc. Rusko se považuje za průmyslově-zemědělský stát s velkou infrastrukturou obyvatelstva ve službách. Tyto ukazatele však nelze paušálně srovnávat například s Evropskou Unií. Při bližším pohledu musíme totiž konstatovat celou řadu odlišností – např. těžiště leží především v těžkém průmyslu. Světová veřejnost hodnotí Rusko jako relativně zaostalou zemi s eventuálním silným potenciálem do budoucna 1.

Rusko představuje zemi nesmírně bohatou hlavně na nerostné suroviny - ropu, zemní plyn, zlato vzácné kovy 2. Najdeme zde též dostatek vzdělaných lidí i další pracovní síly na straně jedné a na straně druhé vznikající kupní sílu, která si žádá nové inovativní výrobky, chce žít v souladu s nejnovějšími trendy. V roce 2011 dosáhl GDP v Rusku na osobu 14.731USD (CR: 24.102USD, Německo: 34.628USD), roční míra inflace se pohybuje v posledních třech letech pod 6,5% ročně, nezaměstnanost činila v letech 2011-2013  méně než 6% ročně 3.

Také lehký průmysl nachází své zastoupení. Jeho orientace především na výrobu nákladních vozů či traktorů odpovídá však silně vyvinutému zbrojnímu průmyslu. Přesto se zde nacházejí velké automobilové závody i pro výrobu osobních automobilů. Z tradičních výrobců se na území Ruska v mezinárodní konkurenci zachovala do dnešní doby pouze automobilka VAZ v oblasti výroby osobních vozů. Ostatní výrobci z bývalé tzv. sovětské éry (ZIL, AZLK-Moskvich, GAZ, UAZ, IZH) skončily jako subdodavatelé automobilového průmyslu nebo jako výrobci užitkových automobilů a komponentů.

Největší ruský automobilový závod představuje ruská automobilka VAZ v Toljati, jež v roce 2013 avizuje výrobu 0,9 milionu vozů, na druhém místě s 0,5 milionu vyrobenými vozy nalezneme Avtotor Kaliningrad, který sdružuje zahraniční výrobce Kia, Hyundai, Chevrolet, Opel, BMW a Cadillac. Jako další v pořadí s 0,22 miliony vyrobenými automobily v roce 2013 figurují Hyundai+Kia v S.Petersburgu společně s Volkswagenem Group Rus s výrobními závody v Kaluze a N.Novgorodě. Renault Avtofamos v Moskvě s 0,17 miliony uzavírá pětici největších lokálních výrobců. Na dalších místech figurují pak PSA + Mitshubishi/Kaluga, Ford Solers/Vsevolzsk, Chevrolet+OpelGM /S.Petersburg a Toyota/S.Petersburg. Celkem ruský automobilový průmysl v roce 2013 vyprodukoval přes 2 miliony osobních automobilů 4.

Nabízí se tedy vhodné podmínky pro realizaci úspěšných podnikatelských projektů právě v oblasti výroby osobních automobilů i do dalších let. Podíváme-li se totiž na počet vozů připadajícího na tisíc obyvatel, zjistíme, že v Rusku se jedná o 251, zatímco v Německu je to 566 a v Čechách 458, z čehož vychází ruský trh jako potenciální odbytiště pro nově vyráběné vozy. V roce 2010 bylo zaměstnáno v auto průmyslu Ruska 755 000 lidí, nacházel se tak na 4.místě na světě za Čínou (1 605 000), USA (954 000) a Německem (773 000), dokonce před Japonskem (725 000)3.

Proč tedy jeho podniky nevyrábějí více finálních automobilů, pokud disponují více zaměstnanci než Japonsko? Čím je automobilový průmysl Ruska specifický?

Podíváme-li se do historie, tak již v roce 2010 Rusko vyrobilo  "jen"  1,2 milionu finálních vozů (14. místo na světě), Japonsko 9,6 milionu vozů (2.místo za Čínou) s méně  zaměstnanci 6,5x více vozů 3.  Mají tedy Japonci 7x vyšší produktivitu práce?  Ano, v podstatě mají! Japonsko patří již 30 let, i přes mohutný nástup Číny a dalších asijských tygrů v posledních letech, ke světovým lídrům v produktivitě práce.

Rusko se orientovalo po roce 1945 na obnovu a rozvoj své vlastní velké země.  Vývozní politika pak právě na suroviny, nikoliv na hotové výrobky či služby.

Obdobné srovnání se nabízí také s Evropskou unií. Všechny západoevropské ekonomiky vykazují znaky silné podpory exportu, jejich podmínky a cíle nelze ovšem porovnat s ruskou ekonomikou.

Přesto také Rusko dokázalo vybudovat svůj automobilový průmysl se silnou orientací především a pouze na potřeby této obrovské země.

Rusko i přes blízkost Západu se po celé své dějiny vyvíjelo poněkud specificky, takže většina historiků odděluje země ruského okruhu (východní polovina Evropy a sever Asie) do zvláštního civilizačního rámce, který patří více do Eurasie než k západní Evropě. Západ tedy Rusko silně ovlivňoval, ale Rusko s ním nikdy nesplynulo do jedné civilizační oblasti. Celé dějiny zde figurovala jiná kultura, jiný typ civilizace. Tyto historická východiska nemůžeme ani v 21.století ignorovat 5.

Odborníci z Evropské unie, jež dnes přicházejí do Ruska, na tyto specifika často zapomínají. A pak se chovají trochu jako první misionáři, kteří přišli "zcivilizovat" země Afriky nebo Latinské Ameriky v předchozích staletích. Takový přístup ale nemůže přinést úspěch v Rusku ve 21.století. Dnes se jeví Rusko jako silná a hrdá země, i přes všechny své aktuální problémy.

Zahraniční manažer, který v dnešní době chce vybudovat lokální výrobu automobilů  v Rusku, velmi záhy zjišťuje, že se opravdu nachází v jiné zemi, s odlišnými pravidly fungování základní infrastruktury, s jinou logikou i chápáním firemní kultury či vize společnosti ze strany místních zaměstnanců. A stojí před výzvami, jak zde zorganizovat výrobu podle světových standardů, jak zvolit vhodnou odbytovou strategii, nastavit profitabilní výrobní systém.

V ruském prostředí musí tak řídící pracovník počítat u dělnických profesí s výkyvy pracovní morálky v období sklizně úrody (brambory, různé druhy ovoce) nebo při sněhových kalamitách. Pro výrobně strategické suroviny či komponenty dovážené ze zahraničí pak lze jen doporučit dostatečnou skladovou zásobu a precizní supply chain management včetně dostatečného času pro vyřízení celních záležitostí. S ohledem na stav silnic v Rusku je také nutno volit vhodné balení jednotlivých komponentů proti jejich poškození. Další faktor pro zajištění plynulosti výroby znamená včasné obstarání klíčových náhradních dílů pro výrobní zařízení a zaškolení údržby pro řešení nenadálých situací. Nezbytnou součást každého důležitého provozu by měl tvořit záložní elektrický zdroj pro případ neočekávaných výpadků.

Pro realizaci úspěšných nových projektů v oblasti výroby osobních automobilů v Ruské federaci je nutno vzít v úvahu zvláštnosti tohoto regionu. Jedná se především o vliv jiného historického vývoje včetně odlišného kulturního prostředí, jinou mentalitu lokálních zaměstnanců, možnosti využití místních materiálně- technických zdrojů, specifické rysy tržního chování kupní síly, administrativní požadavky ruských orgánů a vlivy monetární, daňové a celní politiky.

Ruský trh s jeho dynamikou rozvoje nabízí dobrý potenciál ve střednědobém horizontu pro další zvýšení prodejů osobních automobilů včetně náhradních dílů. Úspěšnost podnikání v tomto oboru ovšem podmiňuje vhodné nasazení dostupných zdrojů s přihlédnutím k lokálním rizikům a šancím.

Autor:  Ing. Jana Polmová, MBA

 


Seznam použité literatury:

1 Atlas-A-Z-5th-Edition, DK Publishing NY 2012
2 http://minerals.er.usgs.gov/minerals/pubs/commodity, citace ze dne 2. 1. 2013
3 OECD StatExtracts
4 informace lokálních výrobců
5 Švankmajer,M.: Dějiny Ruska, Nakladatelství Lidové Noviny, Praha 1995