Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Jak chytře investovat pohledem Martina Širůčka, lektora LIGS University

Finanční trh je místem, kde i sebemenší chyba v úsudku může mít dalekosáhlé dopady. Náš lektor, Ing. Martin Širůček Ph.D., sdílí základní zásady úspěchu na finančním trhu. 

Dobrý den, pane Širůčku. Můžete nám sdělit, jaký předmět na LIGS University vyučujete? Co se v něm studenti naučí?

Na LIGS University vyučuji jediný předmět, kterým jsou Finanční trhy a investování. Mimo to jsem ještě vedl jednu disertační práci. Studenti se v předmětu naučí základní principy finančních trhů, kapitálových trhů a investování s akciemi či dluhopisy. Osvojí si též principy subjektů, které na těchto trzcích působí - od bank, pojišťoven, penzijních fondů, až po fondy kolektivního investování.

Smyslem je naučit studenty kritickému myšlení. To znamená nic nememorovat, ale spíše umět analyzovat situaci a odhadovat důsledky pro finanční či kapitálový trh. Ať se to týká trhu nemovitostí, kapitálových trhů nebo bublině na dluhopisovém trhu.

Součástí předmětu je i investiční rozhodování. Jaký je rozdíl mezi investováním a spekulací?

Rozdíl je zejména, řekněme, v disciplinovanosti investora. Je potřeba si uvědomit, že investování i spekulování s sebou nese rizika, kterých je celá řada a vzájemně se kombinují. Výsledkem potom může být samozřejmě realizovaná ztráta. Důležité je ale to, že invesice je přeci jenom méně riziková než spekulace. Zásadní důvody jsou dva.

Za prvé, při investici investor investuje na dlouhý časový horizont, resp. dle typu aktiva, do kterého investuje a volí vhodnou délku. Rovněž investuje s nějakým cílem, např. ochránit likvidní hotovost před inflací, zajistit si do budoucna pasivní příjem apod.

Svoji investici vybírá také na základě, řekněme kvalitnější, obsáhlejší investiční analýzy. Typický investor se navíc chová racionálně, tzn. snaží se držet stanovených pravidel, i když to mnohdy není jednoduché, a málokterý retailový investor to vydrží. Přeci jenom sledovat jak z týdne na týden či z měsíce na měsíc trh neustále klesá, není pro každého.

Zadruhé je zde potřeba zmínit princip pravidelné investice, která právě minimalizuje riziko špatného načasování vstupu do investiční pozice, tzn. že by investor nakupoval na vrcholu, těsně před propadem. Při investování (skutečném dlouhodobém investování) doporučuji vůbec nesledovat trh, maximálně jednou za rok zjistit, jak si stojíte a pravidelně každý měsíc investovat danou částku. Pokud už jste dosáhli stanoveného cíle, např. investičního horizontu či plánovaného cíle, např. investičního horizontu či plánovaného zisku, je dobré ihned vystoupit z pozice, tzn. odprodat svoji investici.

Pokud se totiž u investora bude objevovat chamtivost, tzn. již dosáhl řekněme požadovaného výnosu 20 %, ale vidí (doufá), že trhy jsou a budou neustále vzhůru, může se to obrátit proti němu.

Spekulant se na rozdíl od investora snaží využít krátkodobých (více či méně výrazných) výkyvů trhu, kdy je jeho cílem vhodně načasovat svoje spekulace (vstup či výstup) tak, aby maximalizoval zisk. Spekulant navíc při timingu trhu využívá cizí kapitál. Jednoduše si na svoji transakci půjčí peníze, čímž svoji pozici tzv. napákuje. Díky tomu může realizovat mnohonásobné zisky či ztráty a věřte, že být ztrátový, není v napákované pozici žádný med, což mohu za sebe potvrdit. Samozřejmě, že takový spekulant doufá, že se trend obrátí a bude realizovat zisk. Nicméně pokud jde trh neustále proti němu, může z pozice obchodníka s cennými papíry, který mu půjčil na transakci, uplatnit tzv. margin call (noční můra spekulanta), kterým investora upozorní, že hodnota cenných papírů již nestačí (díky klesající ceně) jako záruka jeho půjčky a je nutné dofinancovat svoji pozici, nebo ji uzavřít. Spekulant, který krvácí, si tak zaplatí novou transfuzi, nebo realizuje 100% ztrátu, která může přijít během několika minut či hodin v rámci jednoho obchodního dne.

Jaké jsou charakteristiky inteligentního investora?

Držet se strategie a pravidel. Být disciplinovaný. Lehce se to říká, o to hůře provádí, protože nejsme stroje a máme emoce a psychiku, které hrají v náš neprospěch. Inteligentní racionální investor by se tak měl držet své strategie, tzn. např. investovat po dobu 7 let pravidelně 1.000 Kč do konkrétní akcie či fondu, ať se děje cokoliv na trhu. Po 7 letech kdy bylo dosaženo konce investičního horizontu investici odprodat. Obdobně pokud je cílem investice vydělat 15 %, v okamžiku, kdy je cíle dosaženo s požadovaným výnosem, opustít se ctí pole. Samozřejmě, ale musí být racionální/inteligentní investor ochoten akceptovat i ztrátu. Pokud "chytne" zrovna špatné období, kdy základní pravidla a poučky prostě nefungují (což se mimochodem děje poměrně často) musí si říct, OK odprodám se ztrátou, počkám až trh dosáhne dna (nikdo ale neví kde dno leží) a pak opět začnu investovat a v ideálním případě jsem za půl roku zpět na svém.

Inteligentní investor navíc nenakupuje v době, kdy si o investování a o tom, jak je to skvělý nástroj pro zhodnocení peněz povídá kde kdo, třeba Lucka s Rayem ve večerních zprávách.

Jak emoce ovlivňují investování? A jak se s nimi vyrovnat a využívat je ku prospěchu?

Velmi. Velká většina z těch, kteří se snažili zhodnocovat peněžní prostředky – ať již na kapitálovém trhu nebo nákupem investičního bytu – a spálili se, již nikdy nezainvestují. Ať už z důvodu, že prodělal v kuponové privatizaci, nakoupil akcie IT společností těsně před jejich krachem v roce 2000, či nastoupil do rozjetého vlaku někdy v polovině roku 2007. Mimochodem to jsou přesně ty situace, kdy se o investicích začíná stále více mluvit a kdejaká kadeřnice (nic proti nim) vám dává skvělý investiční tip (např. bitcoin je fakt cool).

Tak jako se člověk učí řekněme určitým už zautomatizovaným pohybům či pohledům při řízení vozidla, musí si každý vybudovat stejný stereotyp i při investování. Trhy jdou nahoru dolů, důležité je zachovat klidnou hlavu a nevyprodávat hned, když se dostanete do červených čísel. Jak jsem ale řekl, pokud ani pravidelná investice nepomáhá, je potřeba umět si připustit a realizovat i ztrátu. S tím souvisí i to, že každý investor nechce žádnou ztrátu, ale maximální zisk. Taková investice neexistuje a je potřeba si toho být vědom.

Mně osobně ze strany emocí pomáhají dvě jednoduchá pravidla. Nesleduj to! Čemu nerozumím to nenakupuji! První pravidlo je jasné, prostě se maximálně jednou za rok podívám, jak se mým investicím daří, abych nedělal překotná rozhodnutí. Druhé pravidlo je jednoduché. Pokud někdo rozumí nano technologiím, umělé inteligenci, fintechu, nebo obnovitelným zdrojům, ať tyto aktiva nakupuje do svého portfolia. Pokud nerozumím principu lisování carbonových vláken the  a nic si pod tím neumím představit, raději zvolím široce diverzifikované portfolio amerického (raději), evropského či světového globálního indexu.

Jaká další nejčastější rizika při investování nastávají?

Jak jsem zmínil -  riziko toho, že s první prohrou člověk na trh zanevře a raději bude využívat nějakých "bezrizikových" depozitních produktů, nebo v poslední době oblíbené investice do realit, protože na ně si šáhne, cena pořád roste a když bude potřeba, lze je lehce odprodat a ještě se ziskem. Samozřejmě ne vždy toto platí a i zde doporučuji určitou obezřetnost. V případě investiční nemovitosti zejména detailní kalkulace a scénaře.

Druhý extrém je ten, že s jídlem roste chuť. Investor mohl vstoupit do pozice (jednorázově či pravidelně) v dobré době, když trhy rostly a vydělal. Tím získal "zkušenosti" a pouští se i do rizikovějších alternativ, kterým třeba ani nerozumí. Navíc nezažil propad a ztrátu, takže o zkušenostech lze hovořit pouze v emoční rovině.

Jaký je přínos vašeho předmětu pro studenty? Co praktického se v oblasti investičního rozhodování naučí?

Naučí se spojovat si věci navzájem. Doufám. Jednoduše řečeno, pokud došlo v roce 2013 k oslabení koruny ze strany ČNB, aby si studenti uvědomili, kdo na tom vydělává, že bude vhodnější preferovat např. akcie exportérů, kteří díky kroku ČNB realizují vyšší zisky. Na druhou stranu jsou zde klesající úrokové sazby, které snižují splátky hypoték, a honba za vlastním bydlením žene ceny vzhůru. Sice si půjčím levněji, ale potřebuji větší balík peněz. Pokud klesají sazby, reaguje na to velmi citlivě dluhopisový trh, kde ceny dluhopisů rostou, čímž se snižuje do záporu jejich výnos.

  • Sdílet článek

Přihlásit se do studenstské sekce