Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Predikce dopadu pandemické krize na organizaci práce

Práce se zaměřuje na vyhodnocení aktuálních dopadů pandemické krize na organizaci práce, nezaměstnanost a ovlivnění lidských zdrojů. Studie prezentuje předpoklady budoucího vývoje a dopad krize na budoucí situaci na trhu práce.

Predikce dopadu pandemické krize na trh práce

Počátkem roku 2020 s nástupem nové epidemie nemoci COVID-19 začal celý svět včetně České republiky čelit krizi spojenou s extrémně rychlým šířením virového onemocnění. Rychlé šíření z počátku ochromovalo především zdravotnický systém, avšak pro snížení rychlosti šíření zasáhla i ekonomiku a každodenní život. Česká republika patřila k jedné z prvních zemí, které aplikovaly plošná opatření. Po dobu první i druhé vlny vláda usilovala o kontrolu nad tempem růstu počtů nakažených formou vládní restrikcí. Státní restrikce měly podobu omezení pohybu osob, uzavření škol, restauračních zařízení a provozoven s výjimkou podniků poskytující služby či zboží označené jako nezbytné. Omezení v provozu ekonomiky zasáhla téměř všechny hospodářské sektory. Daná situace si vyžádala mnohé změny v přístupu k práci pro umožnění omezeného chodu státního hospodářství. Silně zasaženým sektorem je trh práce. Krize způsobila podstatné zhoršení životních podmínek, finanční problémy podnikatelských subjektů, bankroty firem, zvyšování nezaměstnanosti plynoucí z propouštění zaměstnanců a extrémní zvýšení nejistoty pro občany i ostatní subjekty, jež jsou součástí ekonomiky. Dopady krize se nyní odrážejí ve způosbu organizace práce a její dlouhodobé dopady lze pouze předpokládat.

 

Vládní zásahy v rámci pandemie

Hlavním cílem vlády bylo především zabránění kolapsu zdravotnického systému a zabránění deficitu zdravotnických kapacit skrze zajištění dostatku zdravotnických prostředků, lůžek, kapacit lékařů, respiračních přístrojů apod. Akce spojené s tímto snažením měly vést ke kontrole počtu nakažených a kontinuálnímu snížení nárůstů počtu nakažených. Na úkor těchto aktivit, však trpěly ostatní sektory české ekonomiky. Nejvíce vnímaným ukazatelem bylo navýšení schodku státního rozpočtu oproti predikcím před pandemickou krizí. Hlavním důvodem tohoto nárůstu byly především kompenzace firmám a občanům zasažených vládními restrikcemi. Vláda zavedla hned několik forem kompenzace pro různé oblasti v průběhu daného období. Jedním z takových programů byl například program antivirus, který představoval strategii pro kompenzaci nákladů podnikatelským subjektům spojených s ponechání zaměstnanců za dobu, kdy bylo podnikům zabráněno v provozu. Ačkoliv program definoval svou funkci jako nahrazení ušlého zisku, tak v praxi se jednalo především o kompenzaci nákladů za udržení zaměstnanců – subjekty tak měly motivaci své zaměstnance nevyhodit. Cílem bylo samozřejmě snížení propouštění zaměstnanců z důvodů nutné úspory nákladů – zaměstnavatel se pro přijetí kompenzace musel zavázat, že své zaměstnance nevyhodí. „Program Antivirus byl schválen 31. března 2020 – refundace se vztahuje na období od 12. Března do 31. Srpna 2020 a odhadované náklady této kompenzace činní 605 mil. Kč“ (MPSV, 2020). Kromě státní pomoci se zapojila i Evropská unie, která se svým programem SURE poskytla finanční podporu na zachování pracovních míst pro 18 členských států v celkové výši 90,3 miliard eur (Evropská komise, 2020).

Během přechodného období zůstal cíl o udržení funkčnosti zdravotnického systému, avšak velký důraz byl kladen i na opětovné nastartování ekonomiky, která byla během první vlny pozastavena. Cíl byl jasný: „zabránit finanční krizi a hospodářské depresi“ (ČNB, 2020). Nastala fáze, která lze označit jako fungování s virem – snaha o plynulý chod ekonomiky a zdravotnického systému navzdory pandemické krizi. Toto období vyvrcholilo při druhé vlně pandemie, kdy se prioritou stalo opět zdravotnictví, konkrétně eliminace ohrožení fungování a přetížení zdravotnického systému. Počet nakažených rapidně stoupl a Česká republika se dostala mezi nejvíce nakažené země v přepočtu na počet obyvatel. Z grafu č. 1 níže, jež byl převzat z průzkumu ČNB 2020 je vidět počet nových případů nakažených a počet úmrtí, přičemž Česká republika je představená červenou křivkou.

 

 

Graf 1. Počet nových případů nakažených a úmrtí


Počet nových případů nakažených a úmrtí, zdroj: ČNB 2020

 

 

 

Dopady pandemie na vývoj trhu práce

Vývoj nezaměstnanosti


Mimo obecné ukazatele propadu českého hospodářství jako je vývoj HDP, snížená spotřeba energií, zpomalení mezinárodního obchodu, snížení odybtu služeb, či navýšení státního dluhu byl zasažen i trh práce včele s nepříznívým vývojem nezaměstnanosti. Relativně markantní navýšení nezaměstnanosti úzce souvisí s omezením provozu firem. Například dle prognózy firmy Deloitte se propad ekonomiky může pohybovat kolem 10% a důsledkem krize může dojít ke ztrátě zaměstnání u 200 000 lidí (Deloitte ČR, 2020).

Graf 2. Míra nezaměstnanosti

Zdroj: Kurzycz, 2021

 

Úpadky malých, středních ale i velkých společností mohou být nezvratné pro jejich existenci a pravděpodobnost nasvědčuje tomu, že mnoho firem a podniků zcela zanikne, čímž se uvolní místo na trhu pro větší společnosti, které sice byly taktéž zasaženy, ale díky své velikosti a síle budou schopny zajistit svou existenci i nadále. V těchto firmách bude zřejmě i skrytá naděje pro budoucnost vývoje ekonomiky, neb pro zaplnění trhu bude prostor pro jejich růst a aktivitu. Kromě navýšení produkce bude zřejmě i prostor pro rozšíření provozů, čímž může v budoucnu dojít i ke snížení nezaměstnanosti vytvořením nových pracovních míst. Sektorem, který čelí podobnému průběhu, jsou služby, avšak tento sektor je zasažen poměrně výrazněji. Jistý poměr poskytovatelů služeb čítají i osoby samostatně výdělečně činné. I v sektoru služeb může být průběh podobný, jako je předpokládán u podniků a firem. I když samotná myšlenka toho, že slabší jedinci trh opustí a nahradí je silnější, může působit krutě, tak díky tomu vzniká příležitost k opětovnému růstu daného sektoru skrze větší silné firmy, které mohou potenciálně zaštítit daný sektor a vytvořit pracovní pozice pro ty, kteří o možnost samostatné živnosti přišli. Díky připojení těchto samostatných poskytovatelů k větším firmám mohou navíc dosáhnout větší stability a jistoty.

 

Změna struktury organizace práce

Jedním z hlavních nástrojů pro udržení provozu většiny firem bylo zavedení takzvaného home office systému, v rámci kterého zaměstnanci vykonávají práci z domova a nikoliv z firemních budov. Tento systém má své pozitivní i negativní stránky. V první řadě se jedná o nutnost, která byla vyvolána vládními restrikcemi, avšak lze očekávat, že tento systém se stane více využívaným i po ukončení těchto opatření. Pro zaměstnavatele vytváří home office finanční úsporu ve spotřebě energie v rámci provozu budovy, nájem za prostory, náklady spojené s provozem budovy, případně další náklady, jako je občerstvení, dotace pracovních výdajů, vybavení kanceláří apod. Tato úspora není malá a lze očekávat, že díky dané situaci budou firmy, které těchto výhod budou chtít využívat i nadále, což může vytvořit potenciální problém například pro realitní trh, v rámci kterého zůstanou kancelářské prostory prázdné. Samozřejmě se nedá očekávat, že tento přístup přijme majorita firem a ty, které toto opatření přijmou, zvolí spíše pouze částečný přechod na home office a ponechají si část kancelářských prostor pro provozní účely. I tak se však jedná o faktor, který může ovlivnit obecný přístup k organizování práce a může mít jistý dopad na státní ekonomiku. Vedle pozitivních aspektů home office jsou přítomné i negativní dopady, které budou vytvářet potřebu si operační prostory udržet, tudíž efekt této strategie nemusí nutně přinést drastické změny. Pokud by tato situace nastala, bude se jednat především o potenciální snížení například spotřeby elektřiny v nevyužitých kancelářských prostorách, či ke ztrátě zisku realitních firem pronajímajících prostory. Jak bylo zmíněno výše, tak tento problém bude zřejmě vykompenzován vstupem nových firem, či rozšíření národních firem do uvolněných prostor. Každopádně tento faktor může mít opět pozitivní dopad, jelikož se jedná o vytvoření příležitosti pro růst trhu a vstup nových firem do státního hospodářství.

 

Kromě předpokládaného uzpůsobení pracovní struktury u firem a dlouhodobé využívání formátu home office pro ušetření nákladů se dá očekávat ustálení tohoto trendu i v dalších pracovních oblastech. Aktuální situace si vyžádala uzpůsobení pracovních podmínek a mnoho malých podnikatelů i samoživitelů se uchýlilo k podnikání či vykonávání práce z domova. Dle výzkumu nadace Rosy Luxemburg (2020) se k práci z domova uchyluje poměrná většina samoživitelů včele s matkami samoživitelkami. Ačkoliv restrikce zakazují většinu služeb, tak neoficiálně jsou dané služby poskytovány přímo z domova. Tento přístup sice porušuje nařízení, ale jedná se o naplnění základní potřeby pro vydělání peněz. Lze předpokládat, že i po skončení opatření a počátkem re-stabilizace ekonomiky se mnozí občané budou orientovat právě na optimalizaci práce z domova. I když pracovní podmínky mohou být v domácnosti horší než v tradičním pracovním prostředí, jedná se o úsporu nákladů a zároveň jsou tím eliminovány další problémy spojené se zajištěním tradičního pracovního prostoru. Zároveň lze předpokládat, že strategie poskytovatelů služeb bude více orientována na tzv. remote services, tedy na doručení služeb přímo ke klientům. Tento způsob poskytování služeb vytváří další potenciální zisk ve formě navýšení hodnoty služby o dopravu a zároveň zvyšuje pohodlí odběratelů. Stejnou strategii již hojně využívají prodejci zboží, pro které je doručování již základem služby. Výsledkem by tedy mohl být úbytek provozoven a pracovních prostorů ať už se jedná o kanceláře nebo prostory pro poskytování služeb. Příkladem může být péče o lidské zdraví, jako jsou masáže či jiné terapie, služby týkající se péče o vzhled jako například kadeřnictví, nebo třeba poradenství či služby založené na předávání nehmotných zdrojů a know-how.

 

Zaplnění méně atraktivních pracovních míst

Daná situace má za následek postupného úbytku pracovních míst, přičemž v minulosti problém se zaměstnaností nebyl pouze v nedostatku pracovních míst, ale spíše v nedostatku atraktivních pracovních míst. Na vině mohlo být více faktorů, přičemž dle autora se jedná především o pohodlí, které občané nechtějí obětovat na úkor málo atraktivní práce – náročná práce, práce s relativně nízkým platovým ohodnocením apod. Jakmile dojde k rozvolnění, dá se předpokládat, že zájem o práci markantně naroste a faktor „atraktivní práce“, který byl dříve pro občany omezením, se vytratí. Lidé budou chtít a potřebovat pracovat. Pracovní pozice budou více ceněné spolu se stabilním příjmem a jistotou. Dle autora lze tedy očekávat, že dojde k zaplnění pracovních míst, o které před pandemickou krizí nebyl takový zájem. Celkově, tak může dojít k rychlejšímu zlepšení životních podmínek, které jsou aktuálně pro střední a nižší třídy zhoršeny. Současně může tento stav pozitivně ovlivnit fungování ekonomiky, jelikož lidé budou motivováni pracovat a málo zaplněné pracovní sektory se zaplní.

 

Dopad krize na každodenní život

Jak bylo zmíněno výše, tak změny v podnikatelském sektoru by měly být pravděpodobně ve prospěch větších a silnějších firem, případně vytvoří prostor pro vstup mezinárodních firem. Co se týče ovlivnění běžné populace, tak již během aktuálního vývoje je patrný silně negativní dopad na občany státu. Ačkoliv vláda uvedla v platnost různé formy kompenzací, tak jejich získání je při nejmenším komplikované a nedostalo/nedostane se na každého. Nižší a střední třída se dostává do finančních problémů. Zvyšují se závazky, počtu úvěrů a rezervy běžných občanů začínají být vyčerpávány. Každým měsícem se občané dostávají do horší finanční situace. Vládní pokusy o ulehčení finanční zátěže například formou odkladů pohledávek, splátek, nájmu, či jiných závazků je jen dočasné a nakonec budou muset být stejně uhrazeny. Dle autora se nejedná o řešení ale pouze o nástroj pro uklidnění občanů, kteří nakonec budou muset daným závazkům stejně dostát. Podobně, jako tomu zřejmě bude u větších firem, tak vyšší třída – bohatí lidé nebudou krizí zasaženi tak výrazně. Finanční náročnost dané situace je relativní a disponibilní prostředky jsou až úměrné času, po který jsou schopny domácnosti fungovat do narušení finanční stability. Vyšší třída ač zasažená aktuální krizí, bude schopna období ustát a následně se opět stabilizovat. U nižších tříd tomu tak zřejmě nebude. Výsledkem bude snížená schopnost pokrývat závazky domácnosti a platební schopnost domácností. Poptávka po nezbytném zboží se zřejmě nezmění, avšak můžeme předpokládat snížení poptávky po „nadstandardním“ zboží, na které domácnosti zkrátka nebudou mít peníze. To může vést k celkovému pomalejšímu procesu re-stabilizace ekonomiky a snížení atraktivity mnoha odvětví. Na druhou stranu tento stav může přinést pozitivní efekt například vůči nezaměstnanosti, jelikož potřeba vydělávat peníze bude vysoká a lidé budou rádi, za jakoukoliv práci. Pokud tento stav bude korelovat i s počtem volných pracovních míst, tak to může urychlit proces re-stabilizace a potenciální i zkrátit dobu, po kterou bude docházet k nižší úrovni poptávky po „nadstandardním zboží“.

 

Budoucí vývoj je v rukách mladé generace

 

Aktuální krize umocnila obavy a komplikace spojené s pracovním uplatněním mladých lidí po ukončení vzdělaní. Evropská unie již od roku 2014 usiluje o zapojení členských států do programu NextGenerationEU, který je založený na poskytnutí záruky mladým lidem o možnosti pracovního zařazení po ukončení vzdělání. Dle serveru Evropské komise se do programu od roku 2014 zapojilo už více jak 5 milionů mladých lidí (Evropská komise, 2020). V kontextu aktuální krize se tento program jeví jako velmi přínosný pro budoucí vývoj ekonomiky v Evropě a v jejich členských státech. Dne 30. října 2020 přijala Rada návrh Komise na doporučení Rady o mostu k pracovním místům z 1. července 2020, kterým se posiluje stávající systém záruk pro mladé lidi (Evropská komise, 2020). Nové doporučení rozšiřuje podporovanou skupinu mladých lidí ve věku 15 – 29 let. Program by měl preferovat inovativní obory a podporu ekologické a digitální transformace ekonomiky – zároveň by měl poskytovat základní poradenství a podporu v nadstavbovém vzdělání pro dosažení vědomostí nutných k získání práce. Evropská komise uvedla, že na podporu mladých lidí a chod programu je připravena poskytnout nejméně 22 miliard eur (Evropská komise, 2020).

Celkový přístup, který propaguje program na podporu zaměstnanosti mladých lidí je na místě a již v minulých letech byla jeho existence prospěšná. Za aktuálních okolností se jedná o jednu ze strategií, která může výrazně dopomoci k opětovnému restartování ekonomiky jak v České republice, tak i v Evropě. Vzhledem k nepříznivým okolnostem a aktuálnímu pozastavení vývoje ekonomiky bude muset být hospodářství v příštích letech saturováno z mnoha stran, právě podpora zaměstnanosti mladých lidí může být klíčovým faktorem. Dle autora je třeba pohlížet na aktuální krizi z dlouhodobého hlediska. Návrat ekonomiky do optimálního stavu nelze čekat v horizontu příštích let a klíčový bude stav ekonomiky, kterého bude dosaženo v příštích 10 ti letech. Budoucnost má v ruce mladá generace, která musí být dostatečně kompetentní a efektivní, aby byla schopná kompenzovat aktuální ztráty. Pokud bude stát schopen podpořit mladé lidi v zaměstnanosti, bude tak dlouhodobě vytvářet stabilní ekonomiku a hospodářství může růst. Nestačí pouze vytvářet pracovní příležitosti, ale také směřovat pracovní kapitál žádoucím směrem – nástrojem by měl být právě program Most k pracovním místům. Česká republika by současně měla nacházet i další cesty, kterými bude schopna podpořit zaměstnanost mladých lidí. Dle autora by bylo možné systematicky vytvářet regionální klastry a propojit tak vzdělávací instituce s firmami a podnikatelskými subjekty, čímž by mělo být dosahováno optimálního stavu z hlediska podpory zaměstnanosti a zároveň směrování mladých lidí do potřebných sektorů. Podobným způsobem mohou být koncipovány i systémy náboru do státních podniků. Není pochyb, že budoucnost leží v rukách mladých lidí a Česká republika by tak měla vytvářet optimální podmínky pro možné uplatnění mladé generace v aktuální i budoucí ekonomice. Nehledě na to, že pokud budou mladí lidé optimálně směřování a vedeni, tak ve výsledku mohou být úspěšnější a zároveň prospěšnější pro společnost.

 

Závěr

Krize zasáhla jednak podnikatelské sektory ale zároveň i běžné občany, tudíž lze očekávat určitý vývoj těchto důsledků. Lze očekávat snížení poptávky po nadstandardním zboží spolu s platební schopností domácností nižších tříd. Nejvíce budou zasaženy malé a střední podniky, kterým hrozí zánik. Stejně tomu je u osob samostatně výdělečně činných či poskytovatelů služeb, kterým je aktuálně bráněno v podnikání. Následkem bude dle autora uvolnění prostoru na trhu, který bude obsazen silnými firmami z ČR ale i zahraničí. Výše nezaměstnanosti by se měla s počátkem restartování ekonomiky snižovat. Jednak vstupem nových či rozšířením stávajících silných firem, čímž by měly vzniknout nové pracovní příležitosti a v druhé řadě lze očekávat nárůst potřeby práce, díky které se zaplní pracovní místa, která před krizí nebyla pro většinu občanů tak atraktivní. Přístup k organizaci práce okusil výhody remote work space a princip home office a dá se tak předpokládat, že tato forma bude nadále v jisté míře využívána. Výše státního dluhu se enormně navýšila oproti minulému roku, což zřejmě povede k hledání cest pro postupné vyrovnávání dluhu, jednou z cest by mohla být i úprava daňového systému v ČR. Celkový dopad krize není otázkou několika příštích let, ale leží v rukách mladé generace, proto Evropská unie podporuje programy na pomoc mladým lidem k získání zaměstnání. Stejný přístup by měla volit i Česká republika – jednou z forem by mohli být systematické klastr propojující vzdělávací instituce a podniky, ať už státní nebo soukromé.

Autor: Daniel Zach, MBA

Bibliography (standard format of citations according to international standards):

 

Čížek, B., Svaz průmyslu a dopravy ČR, 2020. Zaměstnavatelé: Česká Ekonomika Může V Roce 2021 Začít Růst | Českénoviny.Cz. [online] Ceskenoviny.cz. Available at: <https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zamestnavatele-ceska-ekonomika-muze-v-roce-2021-zacit-rust/1975904> [Accessed 23 January 2021].

Deloitte Czech Republic. 2020. Ekonomické Dopady COVID-19 | Deloitte Česká Republika. [online] Available at: <https://www2.deloitte.com/cz/cs/pages/covid-19/articles/ceska-ekonomika-v-karantene-dopady-covid-19.html> [Accessed 15 January 2021].

Evropská komise - European Commission. 2020. Pracovní místa a ekonomika během pandemie koronaviru. [online] Available at: <https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/coronavirus-response/jobs-and-economy-during-coronavirus-pandemic_cs#podpora-oiven-cestovnho-ruchu-v-eu> [Accessed 4 February 2021].

Hospodářská komora České republiky, 2020. Zaměstnavatelé: Domácí Ekonomika Začne Růst | Komora Plus. [online] Komora Plus. Available at: <https://komoraplus.cz/2020/12/28/ zamestnavatele-domaci-ekonomika-zacne-rust/> [Accessed 23 January 2021].

Kurzy.cz. 2021. Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2021, Míra nezaměstnanosti v % | Kurzy.cz. [online] Available at: <https://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/> [Accessed 14 June 2021].

Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2020. Antivirus - podpora firem. [online] Mpsv.cz. Available at: <https://www.mpsv.cz/antivirus> [Accessed 2 February 2021].

Rosa Luxemburg Stiftung e., 2020. KRIZE A PŘÍLEŽITOSTI EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ DOPADY EPIDEMIE COVID-19. [online] Rosalux.cz. Available at: <https://rosalux.cz/wp-content/uploads/2020/11/RLS_brozura_2020-10_covid_03_WEB.pdf> [Accessed 5 February 2021].

Rosulek, M., 2020. Ekonomická Krize 2020: Dopady COVID-19 Na Svět I ČR. [online] Digitální nomádi spojili práci na dálku a cestování v nový životní styl. Available at: <https://digitalninomadstvi.cz/ekonomicka-krize-2020-covid19/> [Accessed 15 January 2021].

 

 

  • Sdílet článek

Přihlásit se do studenstské sekce