Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Predikce vývoje české ekonomiky v důsledku pandemické krize

Práce se zaměřuje na vyhodnocení aktuální krize a předpověď jejího ovlivnění budoucí ekonomiky. Cílem je analyzovat dopady krize a predikovat budoucí změny v ekonomice. Výsledkem jsou prognózy předpokládající strukturální změny v české ekonomice z pohledu státu a podnikatelských celků.

Predikce vývoje české ekonomiky v důsledku pandemické krize

 

V první polovině roku 2020 se objevila nepředpokládaná krize v podobně globálního rozšíření virového onemocnění s označením COVID-19, která zasáhla takřka celý svět. Česká republika patřila k jedné z prvních zemí, které aplikovaly plošná opatření. Tyto restrikce zasáhly téměř všechny sektory včetně obchodu a služeb. Takzvaná první vlna zanechala výrazné stopy na ekonomickém fungování státu a spustila spirálu nepříznivých problémů, které konstantně zhoršovaly celkovou ekonomickou situaci – jednalo se o počátek nové hospodářské krize. Česká republika nyní čelí výrazným problémům v kontextu fungování ekonomiky. Nekontrolovatelná spirála se prohlubuje a očekávaná doba kompenzace následků je již jen velmi obtížně odhadována. Otázkou zůstává, jakým způsobem se bude vyvíjet česká ekonomika a jaké změny v její struktuře nastanou v budoucnu. 

 

Dopad pandemické krize na českou ekonomiku

 

Pandemie způsobená rozšířením viru COVID-19 v první řadě výrazně zasáhla zdravotnický systém, v druhé řadě značně ochromila ekonomiku. Negativní dopady se projevily a projevují jednak na poli finančního trhu skrze čísla, grafy a kvantifikovatelné hodnoty, ale můžeme je pozorovat i v běžném každodenním životě. Krize způsobila a nadále způsobuje zhoršování životních podmínek, finanční problémy podnikatelských subjektů, bankroty firem, zvyšování nezaměstnanosti plynoucí z propouštění zaměstnanců a extrémní zvýšení nejistoty pro občany i ostatní subjekty, jež jsou součástí ekonomiky. Naprostá jedinečnost této krize neumožňuje aplikovat historicky využité strategie ani postupy.

 

Krize je důsledek vnějšího ovlivnění, nikoliv chyby v systému

 

Při evaluaci dopadů pandemie a následné opětovné re-stabilizace ekonomiky je třeba brát v potaz charakter krize. Vzniklá hospodářská krize je externího charakteru, tedy se dá označit za exogenní. Jelikož krize přichází zvenku a napadá systém, vyvolává nutnost reakce systému, které jsou voleny dle úvahy vlády v každém státě. Hospodářská krize však není způsobena strukturálním problémem – krize není důsledkem chyby v systému jako takovém, neb by nepřišla bez vnějšího přičinění. Krize způsobená vnějšími faktory, tedy exogenní krize, je specifická právě tím, že je způsobená vnějšími vlivy, které jednak krizi způsobují ale i udržují. Pozitivním faktem je, že krize je závislá na působení vnějších faktorů, tedy jakmile budou tyto faktory odvráceny, tak se ekonomika bude moci vrátit do původního systému fungování. Problém však není způsoben pouze v důsledku působení viru, ale také interní reakcí systému (jednotlivých států) na problém. V součtu jde tedy o dopady způsobené vnějším vlivem spolu s reakcí vnitřního systému, které definují rozsah škod. Paradoxně nevhodná reakce systému, můžeme mít dlouhodobě horší dopad na fungování systému než prvotní vnější ovlivnění. Dle srovnání s ostatními státy lze říci, že Česká republika v těchto akcích není zcela efektivní. Nejedná se však o selhání systému jako takového, ale o selhání opatření, které měly krizi zabránit, zmírnit či ji kontrolovat.

Ekonomika byla zasažena několika způsoby. Hlavní dopady, které je třeba vzít v potaz je ztráta likvidity hospodářství, hospodářský propad, deprese či zánik podnikatelských subjektů a zřejmě nevyhnutelné navýšení nezaměstnanosti. Ačkoliv se jedná o zásadní problémy, které negativně ovlivní/ovlivňují ekonomiku jako takovou, tak se nejedná o problémy, které nelze řešit. Již v průběhu pandemie bylo přirozenou reakcí států snaha o zmírnění těchto dopadů formou kompenzací. Mnohé státy včetně České republiky navýšily svůj dluh a snažily se poskytnout ekonomice finanční prostředky na zmírnění této krize. Již nyní lze pozorovat vysokou tenzi v sektoru veřejných financí a citlivosti státního rozpočtu. Důsledkem zvýšení zadluženosti států může být potenciální dluhová krize. Dobrou zprávou je, že pokud se budeme na celou situaci dívat pozitivně, tak se stále nejedná o neřešitelné problémy, ale o problémy dlouhodobě řešitelné.

Prognózy časové náročnosti re-stabilizace ekonomiky se neustále prodlužují. Předpoklad poklesu hospodářství, který uvedla ČNB (2020) je 8 %, což je v kontextu druhé vlny pochopitelný propad, avšak může se jevit až jako příliš pozitivní, neb Česká republika zatím nebyla schopna dopady krize výrazně zmírnit. ČNB zároveň předpokládá nárůst finančních institucí o 2 % v rámci příštího roku, což je předpoklad založený na očekávání, že se pandemická krize dostane touto dobou pod kontrolu. Příchodem vakcíny a systému očkování se dá spekulovat o reálném předpokladu, avšak nejedná se o zcela pozitivní vyhlídky. Pozastavením ekonomiky došlo k logickému zpomalení hospodářství a aktuální odhady naznačují, že ekonomická aktivita, která byla předpokládána pro rok 2019/2020 bude dosažena nejdříve roku 2023.

 

Obr. 1. Rushin index


Zdroj: ČNB, 2021

 

Dlouhodobý dopad

 

Jednou z otázek relevantních v kontextu finanční podpory státu je jistě i podpora Evropské unie a obecné další zapojení veřejných rozpočtů a financování do opětovného nastartování ekonomiky. Schodek státního rozpočtu i státní dluh se dostal do astronomických čísel oproti minulým letům a předpokladům. Stát i Evropská unie se participují na snaze o finanční pomoci již od první vlny, a ačkoliv je stále na místě, tak zůstává otázka, kam tento přístup povede. I když je třeba řešit aktuální problém, tak je nutné uvědomovat si konečný důsledek těchto akcí. Jak bude stát fungovat v horizontu dalších desítek let, jakým způsobem bude dluh splácen a jak to ovlivní příští generace. Tyto otázky je nutné je chápat v kontextu aktuální situace.

Kdy bude Česká republika schopna proces znovu nastartování ekonomiky zahájit? Čím déle stát setrvává v aktuálním stavu, tím se prodlužuje čas potřebný k návratu do žádoucího stavu. Aktuální predikce nasvědčují tomu, že pandemická krize bude pokračovat i v první kvartálu roku 2021. Ačkoliv bylo zahájeno očkování, tak předpokládaná doba nutná k pokrytí většinové populace je několik měsíců. Optimistické předpoklady definují jaro 2021, jako milník, kdy bude naočkováno dostatek lidí pro opětovné nastartování ekonomiky.

 

Předpoklad vývoje ekonomiky v příštích letech


V kontextu pozastavení ekonomiky vinou pandemie roku 2020 by dle předpovědí měla ekonomika začít v roce 2021 opětovně růst. Dopadem je především nízký základ roku 2020, od kterého se ekonomika může odrazit a navýšení oproti propadu je tak očekávané. Jedná se však pouze o růst v kontextu aktuálního stavu. Stav, ve kterém byla ekonomika před pandemickou krizí, je stále velmi vzdálený a rozhodně se nedá očekávat, že by se do něj Česká republika dostala v horizontu příštích několika let (Čížek, 2020). Krize zasáhla mimo jiné i velké firmy a nutností přizpůsobení se finanční situaci zřejmě dojde k ovlivnění faktoru času v kontextu vývoje, investic a inovací. Primární záměry firem budou orientovány na kompenzaci ušlého zisku spíše než na inovace, rozvoj a investice. Dle názorů členů hospodářské komory je předpokládány čas potřebný na zotavení velkých firem v horizontu jednoho roku až dvou let, přičemž dle optimistického odhadu by se Česká ekonomika mohla přiblížit k hodnotám roku 2019 nejdříve na konci roku 2022 (Hospodářská komora České republiky, 2020). Podobný předpoklad uvedla i Česká národní banka, ta však předpokládá, že předkrizového stavu nebude dosaženo ani na konci roku 2022 ale až v roce 2023 (ČNB, 2020). Ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek se vyjádřil i k předpokládanému poklesu poptávky pro rok 2021, přičemž dle výzkumu ve spolupráci s Českou národní bankou očekává snížení poptávky v prvním čtvrtletí roku 2021 přibližně 30 % firem.

Zdroj: Šetření SP a ČNB, 2020

 

Jedním z předpokladů vývoje aktuálního stavu je také méně výrazný nárůst cen zboží oproti porovnání minulých let. Dle ČNB by nárůst cen zboží měl být roku 2021 pouze 1,4 % (ČNB, 2020). Za předpokladu, že by navýšení cen zboží nebylo tak markantní, tak by snížení podávky nemuselo být tak drastické.

Klíčové dopady krize dle výzkumu Československé obchodní banky

 

Hlavní závěry plynoucí ze zavedení očkování

 

  • Aktuálně nejpravděpodobnějším řešením pandemické krize je očkování populace.
  • Vládní omezení a opatření zřejmě budou na místě do chvíle, než dojde ke stabilizaci viru skrze očkování.
  • Dosažením optimální stavu ústícího z očkování je předpokládáno až v druhé polovině roku 2021.
  • Potenciálním rizikem je mutace viru – již nyní jsou zmínky o britské silnější mutaci.
  • Vládní omezení budou pravděpodobně v platnosti ještě v první polovině roku 2021. Otázkou zůstává, v jakém rozsahu.
  • Efektivita restartování ekonomiky je závislá jednak na stavu ekonomiky v České republice, ale také na stavu ekonomik ostatních okolních států, které jsou s Českou ekonomikou v interakci.

Československá obchodní banka, a.s. (2020)

Hlavní rizika předpovídané pro rok 2021

 

  • Prodloužení vládních opatření pozastavující ekonomiku
  • Ekonomická mezinárodní interakce
    • Příkladem může být poptávka po automobilech, jelikož aktuálně automobilový průmysl v ČR brzdí ekonomický propad. Otázkou zůstává, zdali zahraniční podávka bude dostatečně vysoká.
  • Potenciální navýšení cen komodit
  • Změny kurzu koruny a vývoj měnové politiky – Česká republika disponuje vlastní měnou, což z hlediska globálního obchodu může vytvářet riziko.
    • Hodnota české koruny se vůči euru i amerického dolaru znehodnotila a dle aktuálního průběhu nejspíš nenastane opětovné zhodnocení.
  • Snížení důchodu a rozpočtu domácností
    • Snížením rozpočtu domácností bude snížena i nákupní schopnost domácností, což povede ke snížení poptávek u zboží, které není nutné.

Československá obchodní banka, a.s. (2020)

Predikce změn v české ekonomice dle autora

 

Trh ovládnou silné podnikatelské subjekty

Nejvíce dramaticky jsou ovlivněny menší a slabší subjekty, které nedisponují dostatečnou velikostí, silou a kapacitami proto, aby byly schopny danou situaci ustát a opětovně se zapojit do procesu re-stabilizace ekonomiky. Již nyní je zřejmé, že nespočet malých podniků čelí potenciálním bankrotům a propadům z nečinnosti. I když se dostalo finanční pomoci osobám samostatně výdělečně činným, tak se jednalo spíše o podporu pro schopnost vyžití, nikoliv plné nahrazení potenciálního zisku. Ačkoliv existují podnikatelské subjekty, které se dokázaly situaci přizpůsobit formou modifikace jejich služeb, jako je například poskytování individuálních služeb v domově klientů nebo přidání dovozu zboží domů, tak se jedná pouze o zlomek zasažených subjektů. Zpravidla se jedná o větší řetězce, sítě a podniky, které jsou schopny i v době krize udržet provoz relativně soběstačný. Příkladem může být transformace služeb do online formy.

Výsledkem bude dle predikce autora úpadek a zánik slabých podnikatelských subjektů, čímž se vytvoří prostor na trhu a potenciálně naroste poptávka po nutném zboží a službách. Česká ekonomika se tak otevře velkým firmám, které začnou postupně rozšiřovat svůj podíl na trhu. Pozitivním aspektem bude zřejmě vytvoření nových pracovních míst a pracovních příležitostí. Podnikatelé a individuální poskytovatelé se budou moci připojit k velkým firmám jako zaměstnanci. Velké firmy budou disponovat velkou konkurenční silou a konkurenční boj se stane nerovnoměrným. Pro velké firmy nebude problém odrovnat zbývající konkurenci formou konkurenčního boje, akvizicí či jinou formou pohlcení malých podniků. Ačkoliv tato prognóza může působit drasticky, tak není pochyb o tom, že tímto způsobem může vzniknout silnější ekonomická struktura, která sice nepůsobí příliš lidsky, ale za to vytvoří stabilní systém, který bude produkovat výstupy a dlouhodobě zvedat státní ekonomiku.

 

Expanze mezinárodních firem

Je paradoxem, že ještě před započetím krize byla konkrétně Praha obohacena o mnoho velkých projektů výstavby kancelářských prostor. Praha jako taková představuje obrovský potenciál jak pro obchod, tak pro život. Podmínky pro život i obchod jsou navíc v České republice oproti zahraničí více přívětivé než v jiných zemích. Vznikne tak prostor pro expanzi mezinárodních firem, které budou schopny tento potenciál ČR využít. Ať už se bude jednat o přesun provozu, rozšíření provozu nebo offshoring, tak z hlediska vývoje ekonomiky se jedná o pozitivní jev. Stejně, jako by tomu bylo u velkých českých firem, tak i příchod či růst mezinárodních firem na území České republiky přinese nové příležitosti pro obchod, zvýšení odbytu, vytvoření nových pracovních míst a přispěje k tvorbě silnější ekonomiky. Ruku v ruce jde i rozvoj mezinárodního obchodu, který může být žádoucím v kontextu rozvoje ekonomiky. Kritický však může být potenciální odvod zisku do zahraničí.

 

Vývoj státního dluhu

Velkým faktorem, který je v kontextu krize připomínán a je na něj nahlíženo velmi skepticky, je nárůst státního dluhu spolu s navýšením schodku ze státního rozpočtu. Ačkoliv se nejedná o pozitivní vývoj, tak dle názoru autora je nadhodnocován. Není pochyb o tom, že tyto navýšení bude nutno postupně kompenzovat, k tomu se však Česká republika může dostat až po reálném restartování ekonomiky. Následně by mělo být státním cílem tento dluh postupně vyrovnávat a snižovat, čehož lze docílit několika směry. Otázkou zůstává, jako cestu vláda bude volit. Každopádně toto je problém, který bude řešen až v horizontu příštích let až příštích desítek let. Důležitá myšlenka, která je aktuálně diskutována je dopad navýšení dluhu a jakým způsobem tato změna ovlivní českou ekonomiku. Pokud se na problém podíváme s odstupem, tak můžeme říci, že ačkoliv se dluh výrazně navýšil, tak v porovnání s dalšími zeměmi v Evropské unii, se nejedná o nadstandardně vysoké hodnoty. Ještě před krizí se Česká republika pohybovala na spodních příčkách výše státního dluhu v rámci Evropské unie. Země jako jsou Řecko, Itálie, nebo Portugalsko dlouhodobě dosahují až trojnásobně vyšších hodnot státního dluhu vůči HDP a jsou schopné relativně optimálně fungovat. Konkrétní srovnání můžeme vidět z hodnot získaných ze serveru Statista (2020), který monitoruje dané hodnoty dlouhodobě a aktuálně. Níže můžeme vidět srovnání dvou konkrétních hodnot, jednak výši státního dluhu ve vztahu k hrubému domácímu produktu, dále pak výši státního dluhu v miliardách eur – tyto hodnoty platí pro první čtvrtletí roku 2020.

 

 

Obr. 3 . Státní dluh v zemích EU v 1. čtvrtletí 2020 ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP)

Státní dluh v členských státech Evropské unie v 1. čtvrtletí 2020 (v miliardách eur)

1. Francie: 2438,46

2. Itálie: 2431,08

7. Řecko: 329,3

9. Portugalsko: 254,77

17. Česká republika: 69,34

Statista, 2020

 

Ze srovnání můžeme vidět, že v prvním čtvrtletí roku 2020 byla výše státního dluhu České republiky pod průměrem v porovnání s ostatními státy Evropské unie. Ačkoliv nelze zcela jednoznačně vycházet s porovnáním například s Francií, která představuje mnohonásobně větší ekonomiku, tak příklad Řecka nám ukazuje, že nehledě na dlouhodobě vysoký státní dluh, lze udržet relativní fungování ekonomiky. Aktuálně nelze odhadnout, jak vysoká bude výše státního dluhu na konci pandemické krize, neb dluh se může stále navyšovat. Lze však předpokládat, že i kdyby nárůst byl až dvojnásobný, tak by neměl mít kriticky destruktivní dopad na ekonomiku ČR. Autor se uchyluje k názoru, že dříve nebo později bude nutné upravit například daňový systém ČR a to jak daně z příjmu osob, tak i daně vztahující se na firmy a podnikatelské subjekty, pro postupné dosahování snižování dluhu.

 

Závěr

Aktuální krize je bez pochyby dlouhodobým problémem. Stav pandemie zasáhl téměř všechny hospodářské sektory a ochromil státní ekonomiku. Důsledkem rizika, které virové onemocnění COVID-19 představuje, bylo nutné reagovat a zabránit potenciálnímu kolapsu zdravotnického systému, jakožto i zajištění dostatku zdravotnických prostředků. Hlavním cílem bylo a zůstává převzetí kontroly nad šířením viru, stabilizace růstu nakažených a hospitalizovaných a schopnost fungování s virem. Aktuálně se tohoto stavu České republice nedaří dosáhnout. Reakcí vlády jsou opatření, která měla být nástrojem pro zmírnění dopadu pandemie, avšak ta mají svou cenu. Došlo k pozastavení české ekonomiky a omezení téměř všech hospodářských sektorů. Aktuálně ekonomika stále stagnuje. Veškeré dopady plynoucí z pandemické krize jsou dlouhodobé avšak ne neřešitelné. Lze předpokládat, že budoucí stav ekonomiky nebude takový, jako před krizí. Ekonomika zůstane určitou dobu ochromena a lze jen předpokládat, kdy nabude opět stavu, ve kterém byla na konci roku 2019. Časté prognózy naznačují, že dříve než roku 2023 to nebude. Pokud se predikce státu vyplní, tak v létě 2021 by národ mohl finálně dosáhnout stádia, kdy může zahájit proces obnovy a ekonomika se může postupně začít re-stabilizovat.

Autor: Daniel Zach, MBA

Bibliography (standard format of citations according to international standards):

 

Československá obchodní banka, a.s., 2020. Analytici A Ekonomové Skupiny ČSOB - Ekonomický Výhled Na Rok 2021. [ebook] ČSOB, a.s. Available at: <https://www.csob.cz/ portal/documents/10710/18631097/tz201209.pdf> [Accessed 23 January 2021].

Čížek, B., Svaz průmyslu a dopravy ČR, 2020. Zaměstnavatelé: Česká Ekonomika Může V Roce 2021 Začít Růst | Českénoviny.Cz. [online] Ceskenoviny.cz. Available at: <https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zamestnavatele-ceska-ekonomika-muze-v-roce-2021-zacit-rust/1975904> [Accessed 23 January 2021].

ČNB, Adam T., Michl A., 2020. První odhad dopadů pandemie COVID-19 na ekonomiku ČR - Česká národní banka. [online] Cnb.cz. Available at: <https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/ Prvni-odhad-dopadu-pandemie-COVID-19-na-ekonomiku-CR/> [Accessed 23 January 2021].

Deloitte Czech Republic. 2020. Ekonomické Dopady COVID-19 | Deloitte Česká Republika. [online] Available at: <https://www2.deloitte.com/cz/cs/pages/covid-19/articles/ceska-ekonomika-v-karantene-dopady-covid-19.html> [Accessed 15 January 2021].

Hospodářská komora České republiky, 2020. Zaměstnavatelé: Domácí Ekonomika Začne Růst | Komora Plus. [online] Komora Plus. Available at: <https://komoraplus.cz/2020/12/28/ zamestnavatele-domaci-ekonomika-zacne-rust/> [Accessed 23 January 2021].

Smrčka, L., 2020. Druhá Vlna A Dopady Koronaviru Na Ekonomiku - Fincentrum & Swiss Life Select a.s. [online] Investujeme.cz. Available at: <https://www.investujeme.cz/clanky/ bude-hur-to-je-jiste/> [Accessed 16 January 2021].

Statista. 2020. Statista - The Statistics Portal. [online] Available at: <https://www.statista.com/> [Accessed 3 February 2021].

Ing. Žurovec, M., 2020. MF Očekává Pokles České Ekonomiky O 5,6 %, V Příštím Roce Hospodářský Růst 3,1 %. [online] Ministerstvo financí České republiky. Available at: <https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2020/mf-ocekava-pokles-ceske-ekonomiky-o-56--38098> [Accessed 14 January 2021].

 

  • Sdílet článek

Přihlásit se do studenstské sekce