Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Řízení rizik v mezinárodním obchodě

Rizika ovlivňují každého z nás, a ne jinak je tomu u zahraničního obchodu. Zde hrají obzvlášť velkou roli, protože subjekty spolu obchodují mnohdy na vzdálenosti několika tisíců kilometrů, komunikují výhradně na dálku a vzájemně se osobně neznají.

Oproti „standardním“ rizikům obchodu, jako jsou např. nesplacení ze strany odběratele atd., u mezinárodního obchodu se zde přidávají další rizika, jako např. kurzové riziko a další. Podstupování některých rizik může ovlivnit výsledek pouze negativně (např. rizika spojená s přepravou zboží), jiná rizika mohou působit oběma směry a přinášet i příznivější výsledek oproti předpokladu (např. riziko pohybu cen). 

Tato skupina rizik bývá označována jako rizika spekulativní. Mezinárodní ekonomické vazby mohou ovlivňovat rizikovost podnikání i pozitivně. Pokud podnik prodává své výrobky nejen v tuzemsku, ale i na několika zahraničních trzích, snižuje diverzifikací trhů svou závislost na trhu domácím. 

Rizika v mezinárodním zahraničním obchodě tvoří velkou skupinu rizik, z těch nejvýznamnějších zdůrazněme zejména riziko tržní (tedy možnost, že v důsledku změny tržních podmínek podnik nedosáhne předpokládaného výsledku nebo utrpí ztrátu – souvisí zejména se změnou nabídky a poptávky), riziko komerční (spojené s neplněním ze strany partnera), riziko přepravní, teritoriální či kurzové. 

Pro účely zajištění se proti kurzovému riziku je nejvýhodnější využití měnových finančních derivátů, jmenovitě měnových forwardů či futures, měnových opcí nebo měnových swapů. Tyto nástroje nabývají na důležitosti zejména u obchodů velkého rozsahu, kdy nákupy či prodeje v cizí měně dosahují řádově milionů korun. V takovém případě například firma (česká), která pravidelně nakupuje suroviny v zahraničí, a tedy v cizí měně, může uzavírat dohody typu měnový forward s cílem zabezpečit si nákup měny za příznivý kurz (např. když očekává budoucí znehodnocení české koruny). Dražší variantou je měnová opce, která svému majiteli dává právo (nikoliv povinnost) v budoucím okamžiku sjednaný nákup realizovat. Vlastník opce tak uzavře dohodu o nákupu určitého množství měny v budoucím okamžiku za předem daný termínový kurz a ve chvíli uplynutí této lhůty má možnost se rozhodnout, zda danou opci uplatní (na základě vývoje okamžikového – spotového – kurzu platného v daný okamžik). Nákladem této možnosti volby je opční prémie, kterou majitel opce hradí i v případě, kdy se rozhodne obchod neuskutečnit.

Velmi často využívaným nástrojem v zahraničním obchodě sloužícím zejména jako nástroj zabezpečení se proti komerčnímu riziku, tedy riziku neplacení ze strany odběratele, slouží factoring nebo forfaiting. V obou případech se jedná o odkup pohledávek, v případě factoringu se však bavíme o výhradně krátkodobých pohledávkách (většinou do půl roku), v případě forfaitingu pak o středně a dlouhodobých pohledávkách. Dodavateli to umožňuje získat rychlé cash-flow a nečekat na mnohdy několikaměsíční splatnost faktur a zároveň tím přenáší riziko z případného vymáhání na jiný subjekt (dle typu factoringu). 

Každé obchodování je rizikové, zahraniční obzvláště. Existují sice mechanismy zajištění se proti riziku či eliminaci rizik, přesto ve výsledku vždy určitou míru rizika podstupuje každý z nás.

 

AutorkaIng. Kamila Veselá, PhD, MBAlektorka na LIGS University 

Tento článek vznikl jako zkrácená verze webináře na stejné téma. 

  • Sdílet článek

Přihlásit se do studenstské sekce