Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Souhrnný výzkum sociálního chování společnosti v oblasti nakládání s primárním biologickým odpadem - část čtvrtá

Současná sociální realita společnosti při identifikaci a likvidaci novodobých látek, které se stávají součástí lidského biologického odpadu 

Zdánlivá současná zvládnutelnost problematiky likvidace lidských exkrementů bere za své při pohledu na vodu jako součást koloběhu vody v přírodě a jako primární součást ekosystému. Biologicky vyčištěná voda v čistírnách odpadních vod se vypouští do vodotečí, kde se stane předmětem dále využívaného vodního hospodářství se všemi dalšími aspekty potřebnými pro nakládání s ní, voda je  jedním ze základních pramenů existence života na světě.

V našem reálném světě je voda dále využívána zejména k dalšímu zhodnocení jako voda průmyslová, voda  pitná, voda pro rekreaci a logicky také  jako přirozená  součást  životního prostředí pro další subsystémy flory a fauny vyskytující se v různých formách v přírodě.   Zde je na místě řešit další otázky možného ovlivnění kvality vody různými rezidui vyskytující se v lidském exkrementu, který sice již prošel procesem biologického čištění, ale ponechal si v sobě obsah, který má charakter  nových  a neznámých chemických látek, uměle vytvořených, prvotně sloužících k jiným účelům.  Těmito  látkami jsou zejména běžně distribuované léky, antibiotika, hormonální antikoncepce, průmyslově vyráběné potravinové doplňky( například na hubnutí)  a drogy.  Léčiva jsou konzumována ve velkém množství v moderní společnosti , a to zejména v industrializovaných  zemích. Zbytky spotřebovaných léčiv tak  projdou odpadní vodou a mohou skončit ve  vodním prostředí  cestou   vypouštěných  biologicky vyčištěných odpadních vod  do vod  povrchových . V prostředí,  kde potom  sloučeniny, jako nedefinované  chemické směsi a deriváty  mohou  mít nepříznivé účinky na vodní organismy , nebo které mohou  přímo ovlivňovat  kvalitu  vody při  dalším zpracování  na pitnou vodu a její užití.

Ačkoliv je základní chemické složení těchto látek  v době výroby a distribuce známé, není  sledován  jejich další  pohyb v ekosystému, kam se  přes zažívací trakt lidské populace prostřednictvím exkrementu dostanou.  Spotřebovaná   léčiva a další látky jsou vylučovány močí  nebo výkaly jako směs mateřských sloučenin a  metabolitů.

Tyto sloučeniny jsou pak přepravovány do čistíren  odpadních vod (ČOV), kde mohou být odstraněny (např. přes sorpční biodegradaci ), znovu vznikají v důsledku štěpení  neznámé  konjungáty  nebo mohou projít procesem čištění zcela beze změn. Část, která přežije proces  čištění, skončí ve vodním prostředí . To se považuje za hlavní cestu pro kontaminaci vodního prostředí léčivy.

Problematika je o to složitější, že každá z  uvedených látek se díky svému složení a pohybu v chemicky a biologicky různorodém  prostředí  dále může změnit na jinou strukturu s odlišnou molekulovou skladbou, která  vodní prostředí ovlivňuje. Metabolity těchto látek nebyly dosud systematicky sledovány pro potřebu posuzování základních kvalitativních vlastností přírodních vod,  následně se  zapojují do přirozeného koloběhu vody a dostávají se zpět do přírodního cyklu jako předmět primární spotřeby pitné vody a dalších způsobů jejího využívání  (např. rekreace, chov ryb, kumulace vody  apod.)

Objevuje se tak zcela nový sociální a hygienický problém. Přítomnost  léčiv v odpadních  vodách  byla objevena již v roce 1970, ale  nebylo to publikováno až do následujícího desetiletí, kdy byly již zjištěny ve vodním prostředí vyšší zaznamenatelné koncentrace .  Potřeba  výzkumu  uvažované oblasti   se rozšířila vzhledem k  dramatickému  nárůstu spotřeby téměř 100  nových léčiv nebo  následně  jejich metabolitů, které  dosud  nebyly detekovány ve vodním  prostředí .  Byla zahájena ekotoxikologická debata , zda  tyto prozatím  subnízké  koncentrace(ng/l) jsou oprávněnými argumenty pro obavu o životaschopnost   vodních  organismů a vlivu na lidský organismus. Byly provedeny  účelově zaměřené studie, které zprávu o nepříznivých účincích na vodní organismy vzhledem ke  chronické  expozici léčiv  nebo směsí léčiv začaly exaktně  zkoumat.  Jejich  přítomnost v pitné vodě  je  stálé  znamení  indikující reziduální znečištění pocházející z odpadních vod.

Je však nepochybné, že vzhledem k množícím se mediálním zprávám  a  i rostoucí  obavě   obyvatel  je nutné získat konkrétní údaje o celkové příslušné  národní situaci, aby byl proces rizik výskytu těchto látek podložen konkrétními a vědeckými důkazy. Výsledky screeningových  šetření provedených v různých  zemích lze k tomuto účelu využít jen k zobecnění v omezené míře, protože objem i struktura spotřeby léků, podíl využití povrchových a podzemních vod k výrobě pitné vody a využívané technologie úpravy vody se liší stát od státu, někdy i velmi podstatně.  Problematika se však netýká pouze  běžných léčiv a jejich vlivu na pitnou vodu, ale jak již bylo uvedeno,  také výskytu dalších látek (jako je hormonální  antikoncepce  a např. prostředků na hubnutí) .  Jejich vliv je již prokázaný  na další oblasti životního prostředí, např. na  jednoduché  formy  života a i existenci  fauny žijící ve vodním prostředí,  která  se pak následně stává  součástí potravy lidstva  se všemi možnými důsledky na  zdravotní stav populace.  To je alarmující zjištění, zejména s ohledem na množství produkce a spotřebu těchto látek a obrovskou finanční náročnost, která by byla nutná k systémovému výzkumu výskytu   dopadů novodobých materií  na celý ekosystém,  současnou a budoucí existenci  a zdraví  populace včetně obecného stavu  životního prostředí.

Problémem je zejména absence právních předpisů, regulujících sociální chování společnosti v této oblasti.   Již dnes je však zřejmé, že s ohledem na rozsah problematiky a nesmírně náročnou analytickou činnost se jedná o velmi finančně nákladnou záležitost, která pokud by měla být důsledně dořešena, bude vyžadovat významné legislativní změny, řešení finančního zajištění odstraňování možných důsledků  s ohledem na konkrétní odpovědnost  za vliv těchto látek v konečném důsledku na životní prostředí.  Zejména oblast odpovědnosti bude velmi složitou problematikou, protože do „životního“ cyklu uvedených látek je zapojeno více subjektů od výrobce a producenta,  přes obchodní společnosti, spotřebitele , subjekty  oprávněné nakládat s odpady až po státní správu jakožto vrcholový nástroj regulace  obecného chování a i garanta kvality životního prostředí.  Nepochybně do problematiky musí být zapojeno celoevropské a celosvětové společenství,  protože  se jedná globální problematiku, přes logické  lokální odlišnosti.

Spotřeba  léčiv v té které zemi se velmi liší a ovlivňuje  profil sloučenin  a metabolitů nalezených  v odpadních  vodách .  Statistické údaje o spotřebě léčiv jsou definované  jako denní dávky spotřeby  léků  na tisíc obyvatel . Z toho lze vycházet pro údaje o roční spotřebě obyvatel,  která se pohybuje od  kg až po stovky  kg.  Pouhá biochemická analýza  novodobých látek v odpadních a přírodních vodách  je velmi složitou záležitostí, protože jejich výskyt  není  legislativně samostatně  vůbec  sledován. Vodítkem může být množství  produkce u legálně distribuovaných  látek jako jsou léky.  Již však samo chemické složení a účinky primárních látek svědčí o tom, že po průchodu lidským organismem si ponechávají částečně  své vlastnosti  z hlediska očekávaného účinku u   léků,  nepředvídatelné vlastnosti u antikoncepce, potravinových doplňků a drog.

Výskyt drog a jejich výzkum , jako další nepřirozené a  negativní  látky, v odpadních vodách slouží v současnosti jako indikace a identifikace množství spotřebovaných drog,  zejména ve velkých aglomeracích v chronologickém pasportu  týdenní spotřeby  jako ukazatel sociálního chování . Také  však  a  i potřebě kriminalistického pátrání po výrobnách syntetických drog, kdy jsou zbytky látek potřebných k výrobě vylévány do odpadních vod . Pomocí sledování koncentrace výskytu  zbytků drog ve stokové síti  mohou vést až k dohledání  ilegálních výroben drog.  Jejich spotřeba celosvětově narůstá, důvodem  mohou být celosvětová hospodářská krize a nezaměstnanost a také se rozvíjející celosvětový obchod s drogami. Konzumace  drog má výrazný sociální vliv a působí  velké ekonomické škody. Odhadem  je v současné době na světě zhruba 250 mil uživatelů drog (zdroj OSN -Nations Office on Drugs and Crime).

Nastává tak velmi podobná situace jako kdysi v počátcích lidské civilizace, kdy se lidé přirozeně snažili zbavit svého  primárního odpadu, který byl infikován v té době neznámými bakteriemi a viry a které způsobovaly pandemické epidemie s katastrofálními následky, přesto tento  odpad nebyl předmětem zájmu lidského společenství.

Nyní stojí lidstvo před mnohem složitější situací a tou  je složení a  množství látek, které jsou vyloučeny exkrementy  přes zažívací ústrojí  a dostávají se zejména přes splaškovou vodu zpět do koloběhu přírody také  bez dosud zjištěných  účinků.

Autor: Ing. Jan Sedláček, MBA, LL.M., student LIGS University    


Seznam použité literatury:

  1. Kožíšek F., Čadek V., Jeligová H.: Výskyt humáních léčiv v pitných vodách,SOVAK sborník-3/2010
  2. Smrčková Š., Syrovátková K., Kordík A.: Separace vybraných farmakologicky aktivních látek na koloně s gradientovou elucí a UV detekcí, Hydrochémia sborník konference 2012 str.96
  3. Zhi-Hua Li: Effect of residual pharmaceuticals presents  in aquatic enviroment on fisch, JČU 2011
  4. Očenášková V. a kolektiv.: Stanovení množství  nelegálních drog a jejich metabolitů v komunálních odpadních vodách, VÚV TGM Praha, Praha 2012
  5. Vieno N.: Occurence of Pharmaceutical in Finnich Sevage Treatment Plants,Surfaces Waters,and their Elimination in Drinking Water Treatment Processes,Tampere University of Technology,Tampere 2007
  6. Boxal A.B..: Targeted monitoring for human  pharmaceuticals in vulnerable source and final waters,Inspectorate Project No. WDO805 (ref.DWI 70/2/231) Drinking water, December 2011
  • Sdílet článek

Přihlásit se do studenstské sekce